11.1. – 18.5.2024 Národní divadlo | Nová scéna | Národní 4, Praha 1 www.narodni-divadlo.cz…

Pygmalion
10.9. – 25.10.2025 |19:00|
Divadlo pod Palmovkou | Zenklova 34, Praha 8
Premiéra: 7.3.2025
Překlad: Milan Lukeš.
Úprava: Michal Lang, Daria Ullrichová.
Dramaturgie: Daria Ullrichová.
Výprava: Lenka Odvárková-Hollá.
Videomapping: David Šourek.
Pohybová spolupráce: Martina Krátká.
Hudba a režie: Michal Lang.
Hrají: Pavla Gajdošíková, Jan Teplý ml., Petr Reif, Marie Málková, Ivana Wojtylová, Igor Bareš, Jaroslav Blažek, Hana Seidlová, Lucie Michálková, Martin Němec, Teodor Dlugoš, Alexandr Stankov, Jan Kroneisl, Martina Krátká, Jakub Kalián / Benjamín Rálek, Jolana Běhounková / Tereza Masaříková…
„Kupite si kytku od chude děvuchy? Su kurevski fajne.“
Komedie o snobismu, lásce, morálce a předsudcích aneb hvězdou diplomatického večírku za pouhé tři měsíce
Pygmalion je původně postava z antické mytologie. Sochař, který vytvořil sochu Afrodíté ze slonoviny a do svého díla se zamiloval. Bohyně pak vyslyšela jeho prosby a sochu oživila. Nejslavnějším zpracováním tohoto námětu je určitě divadelní hra George Bernarda Shawa.
Někomu by se mohlo zdát, že příběh květinářky Lízy Doolittlové a profesora fonetiky Higginse poněkud připomíná pohádku o Popelce – muž z vysoké společnosti stvoří z obyčejné holky dámu. Slavná muzikálová verze My Fair Lady se této možnosti chopila dokonale. Shaw ovšem setrvale proti této romantizující verzi příběhu protestoval. On přece pojmenoval svou hru „Pygmalion“, a to byl sochař krajně narcistní povahy, neschopný navázat kontakt, který si stvoří sochu – ženu k obrazu svému. Shaw byl skvostný ironik: muž učí ženu mluvit, ale hovořit s ní nedokáže. Byl i dosti drsný provokatér, bavilo ho pobuřovat, nechal Lízu dokonce vyjadřovat se velmi vulgárně – to bylo na viktoriánské scéně naprosto skandální, takové to tehdy bývaly časy.
Inscenace Michala Langa přibližuje Lízu současnému českému divákovi, její prostý původ zosobňuje severomoravský dialekt (typický pro jednu z někdejších klíčových oblastí těžkého průmyslu u nás). Klasické dílo aktualizuje také nejedním odkazem na estetiku steampunku, a to nejen ve scénografii, kostýmech a rekvizitách.






